Koloman Ursíny - jak známo - vystupoval na literárním i vědeckém poli pod četnými pseudonymy, dílem z vrozené skromnosti, dílem v rámci snahy neodhalovat prvoplánově svůj hornouherský původ, který by mohl vést k apriornímu pohrdání, výsměchu a odmítání plodů jeho neutuchající invence a píle.
Jednjím z jeho nově objevených pseudonymů (či spíše apologetizujících epiteton) bylo jméno Opavia Jones, pod nímž byl znám v kruzích blízkých National Geographic Society, a to jako odvážný cestovatel a erudovaný etnograf, geograf a kartograf (z jeho pověsti později těžil i George Lucas, když hrdinu svých archeologicko-fantastických eskapád pojmenoval Indiana Jones). Proč si Ursíny vybral příjmení Jones je nasnadě: jde o jedno z nejčetnějších anglických příjmení a Ursíny tak měl jistotu, že jeho alias nebude snadno prohlédnuto. U interpretace jména Opavia se musíme pozastavit. Čestný předseda Společnosti Kolomana Ursínyho, doc. Ing. Adam Pavélek, DrSc., se domnívá, že Ursíny, který se již v raném dětství stal náruživým poživačem Brněnských oplatek, lahodného to pečivárenského výrobku fy Juraj Szántó & synovia ve slovenské Seredi (po "znárodnění" v r. 1948 byl rodinný podnik přejmenován na Pečivárně Sereď a vyráběl Brněnské oplatky až do začátku 90. let minulého století), se inspiroval skutečností, že jeden z učedníků pána Juraja Szántó, jistý Tibor Fábry, ukradl v r. 1899 svému mistrovi (šlo o pomstu za to, že mistr odepřel svolit k sńatku své jediné dcery Eržiky s "tím nýmandem Fábrym", jak se pán Szántó ráčil vyjádřit) recept na krémovou náplň Brněnských oplatek, s nímž uprchl ze Seredi do Opavy, kde začal s konkurenční výrobou Brněnských oplatek (J. Szántó se bohužel marně domáhal nápravy u Rakousko-uherské hospodářské komory, protože jeho výrobek se původně jmenoval Sereďské oplatky; pod názvem Brněnské oplatky je začal vyrábět až T. Fábry). Naproti tomu Dr. Vilín Jilm razí tezi, že předobrazem pseudonymu byl oblíbený pes Ursínyho strýčka (grófa Zoltána z Nagyů), který byl rasou opavský křepelák a jmenoval se dle rodokmenu Johann von Bahnhoff, leč u Nagyů mu nikdo neřekl jinak než "Džony".
Řešení rovnice Opavia Jones = Koloman Ursíny by pro nás zřejmě dodnes zůstalo velkou neznámou, nebýt skutečnosti, že Ursíny byl, podobně jako mnoho jiných géniů, velmi zapomnětlivý a během svých četných cest po světě neustále ztrácel zavazadla (této své slabůstky si byl Ursíny dobře vědom a záměrně ji ve svých dílech zveličoval a ironizoval; postavu nosiče zavazadel Petera Bátohy v Ursínyho dramatech "Barazdaláš aneb v Jeskyni bylo dosud živo" a "Argaláš aneb v Jeskyni bylo již zcela mrtvo" tak můžeme do značné míry považovat ve vztahu k autorovi za autobigrafickou). Pokud se někdy nějaké Ursínyho zavazadlo našlo a bylo mu vráceno, Koloman nejevil žádné známky radosti, protože v duchu se již s jeho definitivní ztrátou vyrovnal a nehodlal se jeho obsahem nadále zabývat, k čemuž však byl v případě opětovného nalezení zavazadla morálně donucen. Při jedné takové příležitosti, kdy mu kufr nalezený pod stolkem určeným k servírování Sufflée surprise v jídelním voze proslulého Orient Expressu vracel osobně výkonný ředitel Société des vagons lits monsieur Alain Dormeur, Ursíny prý žalostným hlasem zvolal: "Ještě jeden takový kufr a jsem ztracen!"
Seznamme se nyní se závěry, jež z obsahu jednoho ztraceného Ursínyho zavazadla vyvodila revastonská Učená společnost SOPHIA:
Činnost učené společnosti SOPHIA se úspěšně rozvíjí
Trilobiton, 9.8.2011: Na valném shromáždění Učené společnosti SOPHIA, konaném v Trilobitonu dne 8.8.2011, byly v rámci společnosti ustanoveny čtyři tématické sekce:
- Sekce fiktivní biologie
- Sekce báchorečné historie
- Sekce faksimilní archeologie
- Sekce bludné geografie
Podnět k založení dvou posledně jmenovaných sekcí dal nález lodního kufru s dokumenty cestovatele a archeologa Opavia Jonese. Vedle zápisků z cest, fotografií a map obsahoval kufr také četné artefakty, které jsou nyní vystaveny v nově otevřeném Městském muzeu v Trilobitonu.
Osobnost údajného Čechoameričana Opavia Jonese je obestřena tajemstvím. Nelze vyloučit, že jde o jednu z četných identit proslulého rakousko-uherského polyhistora Kolomana Ursínyho, který na svých cestách po světě ztratil nejeden kufr. Na nález byla proto upozorněna také Společnost Kolomana Ursínyho v Jižním Dozemsku, se kterou společnost SOPHIA doufá navázat plodnou spolupráci.
Artefakty z pozůstalosti Opavia Jonese v oddělení faksimilní archeologie trilobitonského muzea.